Pokud teprve přemýšlíš, zda je studium magistra v zahraničí pro tebe to pravé, podívej se nejdřív na nabídku své vlastní vysoké školy. „Poměrně běžnou součástí studia doma je možnost vyjet na studium stejného oboru do zahraničí; ovšem na omezenou dobu, semetr nebo dva. Typickým příkladem takového programu je Erasmus+. Délka studijního pobytu se pohybuje od 3 do 12 měsíců, vyjet mohou studenti do všech 28 členských států EU, a dokonce i do některých dalších – například do Norska, na Island nebo do Turecka", říká organizátorka veletrhu magisterských programů Andrea Bradáčová.

Obdobným programem je systém výměny CEEPUS, díky kterému se můžeš podívat do zemí střední a východní Evropy. Do programu se můžeš přihlásit buď skrze vlastní univerzitu, nebo si o stipendium zažádat individuálně jako tzv. freemover – v případě, že chceš studovat jiný obor než doma.

Využít můžeš i řady studijních pobytů v rámci tzv. meziuniverzitních dohod, které má každá škola podepsané se spřátelenými univerzitami, a to od krátkodobých stáží až po roční studijní pobyty, na které škola často poskytuje finanční prostředky formou stipendií. Pokud máš víc odvahy a vlastních peněz, vyjeď do zahraničí na dlouhodobé studium, ze kterého si odneseš i cenný titul. Například v Anglii nebo v Nizozemsku trvá magisterské studium a získání titulu běžně jen jeden rok.

„Velkým rozdílem mezi jednotlivými zeměmi a rovněž univerzitami je oblast nároků na studenta a jazykovou vybavenost. K přijetí se pak běžně vyžaduje certifikát potvrzující jazykovou znalost, životopis, motivační dopis, doporučení a eseje." dodává Bradáčová. I náročnost studia se země od země liší – zatímco někde pro tebe může být stipendijní pobyt v zahraničí dovolenou a cestováním, jinde na tebe čeká daleko větší dřina než doma.

Rozhodnutí vycestovat do zahraničí za studiem nestojí jen na úrovni kvality vzdělání v jednotlivých zemích. Mnohdy za tebe rozhodují tvé finanční možnosti. Průměrná výše měsíčních výdajů na život studenta v Evropě se podle mezinárodních statistik uvádí okolo 16 500 Kč. Roční náklady na školné se v různých státech liší - Velká Británie (110 000 – 300 000 Kč/rok), Nizozemsko (40 000 - 60 000 Kč/rok), Itálie (4 000 - 100 000 Kč/rok) nebo třeba Španělsko (30 000 – 55 000 Kč/rok).

Oproti tomu je Německo, Rakousko či některé severské státy jsou destinacemi, kde se dá téměř všude studovat zdarma a kde jsou školy financovány státem. Setkat se můžeš s registračním poplatkem okolo 500 EUR (13 750 Kč). Výhodou těchto škol je pro české uchazeče poměrně vysoká kvalita výuky a velký výběr studijních oborů.

Chceš se o možnostech zahraničního studia i jak ho financovat dozvědět víc? Přijď na veletrh magisterských programů MASTER AND MORE v pátek 30. října v Praze. Kromě prezentací na téma zahraničního studia a financování zjistíš spoustu informací o magisterských programech a přístupech na jednotlivých školách, jak skloubit studium a práci a také, jaké možnosti nabízejí největší čeští zaměstnavatelé absolventům.

Na veletrhu se pod jednou střechou sejdou zástupci univerzit, vysoký škol a business schools z České republiky, Německa, Skotska, Anglie, Rakouska, Itálie, Španělska a dalších zemí. Vybírat si tak můžeš z nabídky více než 1 500 magisterských studijních programů. Prohlédni si seznam vystavovatelů.

Svou účast na veletrhu magisterských programů si můžeš v klidu naplánovat z domova. Díky online registraci totiž získáš přístup k plánovači programu, kde si zajistíš termíny osobních konzultací s vystavovateli, nebo rezervuješ místo na prezentacích, které tě zajímají. Kromě toho získáš i volnou vstupenku na veletrh! Pro neregistrované návštěvníky bude vstupné na místě 50 Kč.